27. 12. 2016

Jsem rád, že mohu nastupovat po boku takových fotbalistů, říká David Filinger

Zatímco v první fotbalové lize toho příliš neodehrál, pouze osm zápasů za Plzeň, ve futsalovém světě je jeho jméno velkým pojmem. V barvách pražského Benaga, Bohemians, Slavie či Litoměřic totiž nastřílel přes dvě stě branek, další góly pak přidal v barvách české reprezentace. Na turnaji internacionálů přetáhl přes hlavu sešívaný slávistický dres a prokázal, že na palubovce se cítí jako ryba ve vodě. Konta soupeřových brankářů zatížil třinácti brankami a pomohl tak svému týmu k bronzové příčce. Úvod turnaje se však slávistickému týmu příliš nevydařil. „První zápas s Prešovem jsme prohráli, poté jsme remizovali s Plzní. Až poté jsme se pomalinku začali rozjíždět,“ hodnotil začátek oblíbeného turnaje osmatřicetiletý Filinger, který i v nepovedených zápasech snesl přísnější měřítko, vždyť skóroval v obou z nich. Prešovu dal jednu branku, Plzni dokonce tři. „Hrálo se mi dobře. Každé pondělí si s kluky ze slávistické gardy chodím zahrát. Objel jsem s nimi několik turnajů. Jsem strašně rád, že mohu být po boku takových fotbalistů, kteří za ně hrají,“ neskrýval nadšení. Jak již bylo řečeno, po pomalejším rozjezdu nabíral výkon Slavie postupně na obrátkách. Zřejmě v nejnapínavějším duelu turnaje internacionálů proti Spartě pak tým z Vršovic sahal dokonce po prvenství. „Abychom byli první, museli bychom nad Spartou zvítězit o dvě branky,“ moc dobře věděl Filinger. Nebylo k tomu daleko. Po Janouškově gólu dokonce sešívaní vedli. Poté však Zelenka se Straceným překlopili stav na sparťanskou stranu. David Filinger pak v poslední minutě dokázal pouze vyrovnat. „Přesto jsem spokojený,“ neskrýval radost ze třetí příčky. Jeho třináct vstřelených branek vyrovnalo dosavadní rekord, který drželi Jozef Kostelník s Horstem Sieglem. „Je to pro mě čest. Sigi je totiž pan střelec,“ smekl klobouk na dálku před někdejším vynikajícím sparťanským kanonýrem, který se tentokrát letošního ročníku nezúčastnil. Po zimní přestávce jistě David Filinger také obuje kopačky a vydá se vstříc dalším brankám i na travnatém pažitě. Kde to bude? „Hraji 1. A třídu za Perštejn nedaleko Chomutova. I v téměř čtyřiceti letech jsem nejlepším střelcem. Stále se tak bavím fotbalem,“ uzavírá s tím, že právě fotbal, ale především futsal, který hraje za Litoměřice, jej stále živí.