28. 12. 2015

Po dlouhé době jsem viděl spoluhráče a protihráče, byl spokojený Koloušek

V základní skupině jim stačily tři remízy na postup do semifinále. Tam však nejtěsnějším rozdílem podlehli rivalovi z Ďolíčku – pražské Bohemce. Fotbalisté Dukly Praha nakonec nezvládli ani utkání o třetí místo a skončili tak na nepopulární čtvrté příčce. „V utkání o bronz šla naše motivační stránka hodně dolů,“ obnažoval příčiny porážky ještě nedávný ligový fotbalista Václav Koloušek. Právě on vstřelil ve skupině dvě branky a velkou měrou se tak podílel na postupu mezi nejlepší čtyři týmy. Má dva české tituly, zahrál si v Itálii či v Rakousku. Na svém kontě má pět reprezentačních startů. Václava Kolouška netřeba více představovat. Po letním konci v prvoligové Vysočině Jihlava ale tak trochu sešel z očí. „V Čechách již nehraji. Momentálně působím v Rakousku, kousek od českých hranic,“ říká devětatřicetiletý záložník. Fotbalový fanoušek by jej ale na soupisce některého z profesionálních klubů hledal marně. „Říkám tomu prales. Mohu tam vypnout od běžných starostí, proběhnu se, to vše bez nervů. Proto mě to tak baví,“ září někdejší středopolař šesti tuzemských prvoligových klubů. „Navíc jsme tam čtyři Češi, dokážeme si vyhovět, přihrát,“ doplňuje hráč SV Weitra. O vánočních svátcích dostal pozvánku na pražský turnaj internacionálů. „Jsem tu prvně. Hodnotím to jako naprosto pohodový turnaj. Po delší době vidím své bývalé spoluhráče či protihráče. Cítím jen samá pozitiva,“ říká hráč, jenž si vyzkoušel i italskou Serii A. Jeho pražská Dukla prošla základní skupinou se třemi body za tři remízy. Zejména ta proti týmu Umbro hodně mrzela, neboť v Klímově síti skončila trefa snad z poslední vteřiny. Následně hráči kolem Ladislava Vízka nestačili v semifinále na pozdějšího vítěze Bohemians Praha 1905. „Rozhodla jediná branka. V utkání o bronz šla naše motivační stránka hodně dolů,“ zamyslel se nad příčinami porážky proti pražské Spartě 1:4 Koloušek. Bývalý reprezentant také sdělil, jak slavil vánoční svátky: „Vánoce jsme měli v Ostravě, a poté i v Mladé Boleslavi. Byly podobné těm ve většině českých rodin. Nechyběl stromeček, dárky. Podřídili jsme je naší malé dceři,“ řekl závěrem.